Charakteristika a tradiční užití

Indonéský ženšen, botanicky Eurycoma longifolia Jack, je tropická dřevina z čeledi simarubovitých (Simaroubaceae), v obchodu i etnomedicíně známá především pod malajským názvem „tongkat ali“, indonéským „pasak bumi“ či anglickými označeními „longjack“ a „malaysian ginseng“ (Bhat and Karim, 2010; Rehman et al., 2016). Označení „ženšen“ je přitom čistě obchodní a etnofarmakologickou zkratkou, neboť rostlina nemá s pravým ženšenem rodu Panax žádný botanický vztah. Pojmenování vychází z podobného postavení rostliny coby tonika a afrodiziaka v lidové medicíně. Podle databáze „Plants of the World Online“ (POWO; Royal Botanic Gardens, Kew) je aktuálně přijímaným jménem Eurycoma longifolia Jack se dvěma vnitrodruhovými taxony, subsp. longifolia a subsp. eglandulosa, přičemž ve starší literatuře figurují synonyma jako Eurycoma latifolia, E. merguensis, E. tavoyana a E. longifolia var. cochinchinensis (POWO, 2024). Přirozený areál druhu zahrnuje Borneo, Kambodžu, Laos, Malajský poloostrov, Myanmar, Filipíny, Sumatru, Thajsko a Vietnam, kde roste především ve vlhkých nížinných deštných lesích (POWO, 2024; Rehman et al., 2016). Jedná se o pomalu rostoucí, stálezelený keř až menší strom dorůstající výšky zhruba čtyř až osmnácti metrů, s obvykle málo větveným kmenem o průměru kolem deseti centimetrů. Listy jsou velké, sudozpeřené až lichozpeřené, soustředěné na vrcholcích větví, květy drobné a hnědočervené, uspořádané v rozkladitých latách, a plody jsou drobné vejčité peckovice zrající ze zelené do tmavě červené barvy (Bhat and Karim, 2010). Léčebně i komerčně nejcennějším orgánem je dlouhý, štíhlý, vřetenovitý kořen s charakteristickou intenzivně hořkou chutí (Obr. 1). Právě skutečnost, že sklizeň kořene zpravidla znamená vyrytí celé rostliny, představuje zásadní ekologický problém a byla jedním z důvodů malajských exportních omezení a ochranářských opatření (POWO, 2024). Tradiční medicína Indonésie, Malajsie, Vietnamu a Thajska využívá kořenový odvar nebo macerát po staletí, a to v překvapivě širokém spektru indikací. Nejčastěji se kořen podával jako celkové tonikum a afrodiziakum při poklesu mužské vitality, dále jako antimalarikum a antipyretikum při horečnatých stavech, jako prostředek proti úplavici, průjmu, trávicím obtížím a střevním parazitům a jako podpora rekonvalescence, mimo jiné u žen po porodu (Bhat and Karim, 2010; Rehman et al., 2016). Květy a plody se v některých oblastech užívaly cíleně proti úplavici. Z hlediska vývoje trhu je podstatné, že zatímco tradiční použití bylo široké a málo specifické, moderní komercializace zúžila narativ převážně na mužskou sexualitu, podporu hladiny testosteronu, sportovní výkon a antistresové působení. Tradiční přípravky představují vodní odvary z nakrájeného sušeného kořene, často kombinované s kávou nebo čajem, a alkoholové macerace. V moderní herbální praxi je nahradily standardizované extrakty, zejména ve vodě rozpustné lyofilizované výtažky vyvíjené ve spolupráci akademických institucí, které tvoří základ většiny klinických studií i komerčních doplňků (Tambi et al., 2012; Ismail et al., 2012).

Obrázek 1.Kořen a habitus indonéského ženšenu (Eurycoma longifolia Jack) a chemické struktury vybraných kvasinoidů.

Chemické složení

Chemické složení kořene Eurycoma longifolia je mimořádně bohaté a strukturně rozmanité. Dosud v něm bylo popsáno přes sto padesát sloučenin (Kuo et al., 2004; Miyake et al., 2009; Bhat and Karim, 2010). Z farmakologického i analytického hlediska jsou zdaleka nejvýznamnější skupinou kvasinoidy (quassinoidy), vysoce oxidované degradované triterpenoidy odpovědné za extrémní hořkost drogy i za většinu její biologické aktivity. K nejhojnějším patří eurykomanon, který je v kořeni dominantním kvasinoidem a současně nejběžnějším markerem standardizace, dále eurykomanol a jeho glukopyranosid (Obr. 1), eurykomalakton a řada strukturně příbuzných látek včetně 13α,21-dihydroeurykomanonu, 13α(21)-epoxyeurykomanonu, longilaktonu, klaineanonu a jeho hydroxy- a acetylderivátů (Jiwajinda et al., 2001; Kuo et al., 2004; Miyake et al., 2009). Obsah eurykomanonu se mezi extrakty výrazně liší a typicky se pohybuje od přibližně 1 do 6 %. V evropsky bezpečnostně hodnoceném standardizovaném vodním extraktu byl deklarován obsah eurykomanonu kolem 0,8 až 1,5 % a glykosaponinů 40 až 65 % (EFSA NDA Panel, 2021; Low et al., 2013). Vedle kvasinoidů obsahuje droga několik tříd alkaloidů, mezi nimiž vynikají kanthin-6-onové alkaloidy, například 9-hydroxykanthin-6-on a 9-methoxykanthin-6-on, a β-karbolinové alkaloidy s prokázanou cytotoxickou a antimalarickou aktivitou (Kuo et al., 2004; Tran et al., 2014). Dále byly z kořene izolovány tirukallanové triterpeny a skvalenové deriváty s cytotoxickými vlastnostmi, bifenylneolignany, kumariny typu skopoletinu, fenolové kyseliny, třísloviny a polysacharidy (Miyake et al., 2009; Bhat and Karim, 2010; Chua et al., 2011). Marketingově i v části literatury bývá zdůrazňována přítomnost krátkých glykoproteinových frakcí o molekulové hmotnosti kolem 4 300 daltonů, bohatých na prolin, isoleucin a hydroxyprolin a označovaných jako „eurypeptidy“, jimž se připisuje role ve stimulaci tvorby androgenů. Je však namístě poznamenat, že doložení „eurypeptidů“ jako jasně definované strukturní entity zůstává nejednoznačné, neboť primárním pramenem je převážně nepublikovaná univerzitní práce, nikoli recenzovaná strukturní studie (EFSA NDA Panel, 2021). Z analytického hlediska je třeba zdůraznit, že tržně rozšířená tvrzení o poměru extrakce typu 1:50, 1:100 nebo 1:200 nevypovídají spolehlivě o skutečném obsahu účinných látek. Za smysluplnou standardizaci se proto považuje kvantifikace definovaných markerů metodami vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) či kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (LC-MS), zejména eurykomanonu, případně doplněná o stanovení celkových proteinů, polysacharidů a glykosaponinů. Pro kontrolu šarží byly vyvinuty metody simultánního stanovení několika kvasinoidních markerů (Teh et al., 2011), přičemž novější souhrnné práce podrobně mapují i moderní extrakční a analytické postupy kontroly kvality a stanovení biologické dostupnosti účinných látek (Farag et al., 2023).

Biologická aktivita a mechanismus účinku

Farmakologický obraz Eurycoma longifolia je biologicky věrohodný, avšak klinicky stále neuzavřený. Většina navrhovaných mechanismů je nejlépe doložena na úrovni izolovaných buněk a zvířecích modelů, zatímco humánní evidence stojí převážně na menších studiích s heterogenní populací, krátkým trváním a nezanedbatelným rizikem zkreslení (Ulbricht et al., 2013; Leisegang et al., 2022).

Vliv na testosteron a hormonální rovnováhu

Nejvíce zkoumaným farmakologickým účinkem je modulace osy hypotalamus–hypofýza–gonády a stimulace endogenní tvorby testosteronu. Klíčový kvasinoid eurykomanon podle preklinických prací působí na steroidogenezi v Leydigových buňkách varlat několika komplementárními cestami, a to inhibicí aromatázy, která snižuje přeměnu testosteronu na estradiol a omezuje negativní zpětnou vazbu estrogenů na hypofýzu, inhibicí fosfodiesterázy, jež zvyšuje intracelulární cyklický adenosinmonofosfát (cAMP) a tím zesiluje steroidogenezi stimulovanou luteinizačním hormonem, a celkovou modulací osy s nárůstem gonadotropinů (Low et al., 2013; George and Henkel, 2014). Tyto mechanismy jsou ovšem doloženy zejména in vitro a u zvířat, a jejich přenositelnost na člověka zůstává hypotézou. V klinické rovině studie u mužů s pozdně nastupujícím hypogonadismem popsala po měsíci podávání 200 mg standardizovaného vodního extraktu denně vzestup středního celkového testosteronu a zvýšení podílu mužů s hodnotami v normálním rozmezí (Tambi et al., 2012). Randomizovaná dvojitě zaslepená studie se standardizovaným extraktem u stárnoucích mužů zaznamenala zlepšení dotazníkového skóre stárnoucího muže a sexuálních domén, ačkoli změna celkového testosteronu nebyla statisticky významná (Ismail et al., 2012). Příznivý vliv na symptomové skóre a kvalitu života potvrdila i pozdější multicentrická randomizovaná studie se standardizovaným vodním extraktem (Physta®) u stárnoucích mužů (Chinnappan et al., 2021). Recentní systematický přehled a metaanalýza zahrnující devět studií prokázaly statisticky významné zvýšení sérového celkového testosteronu, nejvýraznější u hypogonadálních mužů, autoři však zdůraznili metodologickou heterogenitu, malé soubory a skutečnost, že většina studií používala tentýž komerční přípravek, což omezuje zobecnitelnost (Leisegang et al., 2022). U mladých zdravých mužů přitom významný vzestup testosteronu potvrzen nebyl (Chan et al., 2021), což naznačuje, že případný efekt je výraznější u osob se sníženou výchozí hladinou. Šestiměsíční studie u mužů s androgenním deficitem stárnutí navíc naznačila příznivý vliv kombinace extraktu se silovým tréninkem na testosteron i erektilní funkci (Leitão et al., 2021).

Afrodiziakální účinky, sexuální zdraví a mužská plodnost

Použití jako afrodiziaka je historicky nejhlubší a v preklinických modelech nejkonzistentnější. U potkanů bylo opakovaně popsáno zvýšení sexuální motivace a kopulační aktivity včetně dříve neaktivních samců (Bhat and Karim, 2010). U člověka otevřená studie u mužů s idiopatickou neplodností zaznamenala po tříměsíčním podávání 200 mg standardizovaného extraktu denně zlepšení objemu ejakulátu, koncentrace, morfologie i pohyblivosti spermií a u části párů spontánní otěhotnění partnerky (Tambi and Imran, 2010). Další práce popsaly zlepšení skóre erektilní funkce a libida (Ismail et al., 2012; Udani et al., 2014). Systematický přehled a metaanalýza randomizovaných studií však celkově nedoložily statisticky významné zlepšení erektilní funkce v hlavní analýze a příznivý signál se objevil pouze v podskupině mužů s nižší výchozí funkcí (Kotirum et al., 2015).

Vliv na sportovní výkon a svalovou hmotu

Ergogenní potenciál je odvozován z hormonálního působení a z několika menších studií. Pilotní práce u fyzicky aktivních seniorů popsala po pětitýdenním podávání 400 mg standardizovaného extraktu denně zvýšení celkového i volného testosteronu a svalové síly hodnocené stiskem ruky u obou pohlaví, přičemž vzestup volného testosteronu u žen byl přičítán poklesu vazebného globulinu pro pohlavní hormony (Henkel et al., 2014). Literatura naznačuje, že tongkat ali nepůsobí jako akutní stimulant, ale že se případné účinky projevují až po týdnech užívání prostřednictvím pomalé hormonální remodulace, snížení katabolického tlaku a zlepšení regenerace (Henkel et al., 2014; Talbott et al., 2013). Novější poznatky jsou ovšem smíšené. Krátkodobé sedmidenní podávání u dobře trénovaných ragbistů neovlivnilo hormonální profil, výkon ani markery svalového poškození po excentrickém zatížení (Zakaria et al., 2023), což podtrhuje závislost účinku na dávce, délce užívání i výchozím stavu jedince.

Antistresové a adaptogenní účinky

Antistresové působení patří k nejlépe podloženým a současně marketingově nejobhajitelnějším okruhům. V randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studii u mírně stresovaných dospělých vedlo čtyřtýdenní podávání 200 mg standardizovaného vodního extraktu denně k poklesu salivárního kortizolu zhruba o 16 %, zvýšení salivárního testosteronu přibližně o 37 % a ke zlepšení poměru kortizolu k testosteronu, doprovázenému poklesem skóre napětí, hněvu a zmatenosti v dotazníku profilu nálady (Talbott et al., 2013). Tento současný vliv na osu hypotalamus–hypofýza–nadledviny i na androgeny podporuje klasifikaci rostliny mezi adaptogeny (Talbott et al., 2013; George and Henkel, 2014).

Antioxidační a protizánětlivé účinky

Extrakty E. longifolia obsahují fenolické sloučeniny, kvasinoidy a alkaloidy vykazující antioxidační aktivitu v běžných testech zhášení radikálů a u zvířat zvyšují aktivitu antioxidačních enzymů a snižují produkty peroxidace lipidů, mimo jiné v tkáni varlat, čímž může být chráněna kvalita spermií (Tambi and Imran, 2010; Rehman et al., 2016). Protizánětlivé působení je doloženo zejména na molekulární úrovni, kde byla řada kvasinoidů a alkaloidů kanthin-6-onového a β-karbolinového typu identifikována jako účinné inhibitory transkripčního faktoru NF-κB (nukleární faktor κB) s nízkými hodnotami inhibiční koncentrace (Tran et al., 2014). 9-methoxykanthin-6-on tlumí v aktivovaných makrofázích produkci prozánětlivých cytokinů (Tran et al., 2018) a další kvasinoidy potlačují tvorbu oxidu dusnatého. Analgetické a protizánětlivé účinky extraktu byly popsány i na zvířecích modelech bolesti (Han et al., 2016).

Antimalarické a antiparazitární účinky

Antimalarické použití je nejstarším doloženým léčebným uplatněním rostliny a má relativně silnou experimentální oporu. Eurykomanon vykazuje in vitro výraznou antiplasmodiální aktivitu proti chlorochin-rezistentním kmenům Plasmodium falciparum, v některých srovnáních účinnější než samotný chlorochin (Chan et al., 2004; Kuo et al., 2004). Standardizované extrakty obsahující eurykomanon a jeho deriváty potvrdily aktivitu proti čerstvým terénním izolátům parazita (Wernsdorfer et al., 2009) a další kvasinoidy klaineanonového typu vykazují plazmodicidní působení v nízkých koncentracích (Jiwajinda et al., 2001). Systematický přehled shrnuje rovněž mírnou až střední antibakteriální a antifungální aktivitu extraktů (Ab Latip et al., 2022).

Antikancerogenní a cytotoxické účinky

Kvasinoidy a alkaloidy E. longifolia projevují in vitro cytotoxickou aktivitu vůči řadě lidských nádorových linií, mimo jiné plicních, prsních, žaludečních, kolorektálních, děložních a leukemických (Kuo et al., 2004; Thu et al., 2018; Yang et al., 2021). Mechanisticky se popisuje indukce apoptózy spojená se zvýšením exprese nádorového supresoru p53 a proapoptotického proteinu Bax, snížením antiapoptotického Bcl-2 a zástavou buněčného cyklu (Thu et al., 2018). Novější in vitro a in silico práce potvrzují cytotoxický potenciál izolovaných kvasinoidů eurykomanonu a eurykomalaktonu vůči nádorovým liniím (Yunos et al., 2023).

Antidiabetické, metabolické a kostní účinky

V preklinických modelech diabetu podání práškovaného kořene snižovalo glykémii a glykovaný hemoglobin, zlepšovalo lipidový profil a podporovalo funkci pankreatických beta-buněk prostřednictvím indukce transkripčního faktoru PDX1 (pancreatic and duodenal homeobox 1) (Tsai et al., 2020). U modelů androgen-deficitní osteoporózy u kastrovaných potkanů extrakt zachovával obsah vápníku a pevnost kosti na úrovni srovnatelné s testosteronovou substitucí, podporoval proliferaci a diferenciaci osteoblastů a tlumil diferenciaci osteoklastů indukovanou cestou RANKL (ligand receptorového aktivátoru jaderného faktoru κB) (Shuid et al., 2012; Thu et al., 2017; Thu et al., 2019).

Imunomodulační účinky

U buněčných a zvířecích modelů byla popsána stimulace aktivity přirozených zabíječů, zvýšení proliferace lymfocytů a produkce některých cytokinů (Rehman et al., 2016). Randomizovaná studie se standardizovaným vodním extraktem u osob středního věku deklarovala imunomodulační efekt, avšak rozsah účinku i metodologii je obtížné posoudit bez plného textu a nezávislé replikace.

Dávkování a bezpečnost užívání

Klinicky studované dávkování standardizovaného vodního extraktu se pohybuje zpravidla v rozmezí 200 až 400 mg denně, podávaných jednorázově nebo rozděleně, přičemž některé studie pracovaly i s nižšími dávkami od padesáti miligramů (Talbott et al., 2013; Tambi et al., 2012; Ismail et al., 2012; Henkel et al., 2014). U surového sušeného kořene odpovídají tradiční dávky přibližně jednomu až třem gramům denně (Bhat and Karim, 2010). Vzhledem k velké variabilitě obsahu účinných látek mezi výrobky je smysluplné řídit dávkování spíše deklarovaným a laboratorně ověřeným obsahem markerů, především eurykomanonu, než hmotností extraktu nebo poměrem extrakce. Údaje o biologické dostupnosti a farmakokinetice u člověka jsou zatím kusé. Toxikologické studie naznačují relativně příznivý profil práškovaného kořene a vodních extraktů. V akutní studii u potkanů přesáhla orální letální dávka šest gramů na kilogram tělesné hmotnosti a v subchronické třináctitýdenní studii nebyly při dávkách do dvou gramů na kilogram denně pozorovány nepříznivé účinky na hematologii, biochemii ani histopatologii (Li et al., 2013). Etanolové extrakty s vyšším obsahem eurykomalaktonu vykazovaly toxicitu vyšší než extrakty vodní (LiverTox, 2024). Z hlediska evropské regulace je však zásadní, že genotoxické hodnocení standardizovaného extraktu bylo nejednoznačné, neboť in vivo testy vyšly negativně, avšak in vitro chromozomální aberační test pozitivně. Na tuto nejistotu navázal panel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, který v rámci posouzení kořenového extraktu Eurycoma longifolia jako nové potraviny dospěl k závěru, že kvůli nevyřešené obavě z možné genotoxicity nebylo možné bezpečnost pro navrhované použití potvrdit (EFSA NDA Panel, 2021). Tento závěr se vztahuje k regulačnímu schválení v Evropské unii, nikoli k prokázané toxicitě v běžných tradičních dávkách, představuje však pro evropský a tím i český trh systémovou překážku, která má z hlediska řízení rizik větší význam než jednotlivé mírné nežádoucí účinky. V dosavadních klinických studiích trvajících čtyři až dvacet čtyři týdny byly totiž nežádoucí účinky vzácné a mírné, nejčastěji lehká nespavost, neklid, podrážděnost a trávicí obtíže (Henkel et al., 2014; Ismail et al., 2012; Talbott et al., 2013). Souhrn LiverTox nicméně upozorňuje na vzácné případy klinicky manifestního jaterního poškození připisovaného přípravkům s tongkat ali, zejména v prostředí suplementace pro kulturistiku, kde je zároveň vyšší riziko vícesložkových a falšovaných výrobků (LiverTox, 2024). Samostatnou a prakticky velmi důležitou vrstvu rizika tvoří kvalita produktu. U části malajských komerčních přípravků byla v minulosti zjištěna kontaminace olovem a rtutí přesahující povolené limity, vyplývající z bioakumulace ze znečištěné půdy i z povahy tradiční přípravy (Ang et al., 2003; Ang et al., 2004). Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv navíc opakovaně zasahoval proti výrobkům deklarovaným jako tongkat ali, které byly falšovány nedeklarovanými inhibitory fosfodiesterázy 5 nebo jejich analogy. Bezpečnost konkrétního produktu proto nelze odvozovat z botaniky druhu, nýbrž z konkrétního dodavatelského řetězce, standardizace a analytické dokumentace. Volba renomovaných výrobců s certifikací správné výrobní praxe (GMP) a kompletními certifikáty o obsahu účinných látek, těžkých kovů a screeningu adulterantů je zde klíčová. Za rozumné kontraindikace a varování je vzhledem k mechanismu účinku i nedostatku dat namístě považovat těhotenství a kojení, dětský a dospívající věk, hormonálně senzitivní stavy včetně karcinomu prostaty a prsu, aktivní nebo prodělané závažné jaterní onemocnění a současné užívání terapie zaměřené na testosteron či erektilní dysfunkci bez lékařského dohledu. Zvýšená opatrnost je rozumná u antidiabetik vzhledem k možnému aditivnímu hypoglykemizujícímu účinku, u antikoagulancií a u léčiv s úzkým terapeutickým oknem, neboť in vitro byla naznačena inhibice některých izoenzymů cytochromu P450. Jde však o konzervativní odhad odvozený z mechanismu a nedostatku dat, nikoli o plně kvantifikované interakce (Li et al., 2013; Tsai et al., 2020; Bhat and Karim, 2010). V krátkodobých studiích nebyly pozorovány klinicky významné změny krevního tlaku ani tepové frekvence (Henkel et al., 2014; Ismail et al., 2012).

Možné alternativy a související přípravky

Pro podporu testosteronu, libida, sexuálního zdraví a celkové vitality se v moderní fytoterapii využívá řada dalších rostlinných druhů, jejichž úroveň důkazů se však značně liší a které mohou indonéský ženšen doplňovat nebo zastupovat. Pravý ženšen (Panax ginseng) má bohatou literaturu o protiúnavových a ergogenních účincích zprostředkovaných ginsenosidy a o zlepšení erektilní funkce, byť důkazy pro přímé zvýšení testosteronu jsou omezené. Adaptogenní ašvaganda (Withania somnifera), v tradici označovaná jako „indický ženšen“, má mezi rostlinami nejlépe doložené snížení kortizolu a v některých randomizovaných studiích u mužů středního a vyššího věku i mírné zvýšení testosteronu a dehydroepiandrosteronu, takže může být funkčně komplementárním partnerem tongkat ali, který působí spíše na androgeny a libido (Lopresti et al., 2019; Mutha et al., 2025). Maca peruánská (Lepidium meyenii) zlepšuje v části studií subjektivně hodnocené libido a kvalitu spermatu, avšak hladiny testosteronu nemění, takže její mechanismus je nehormonální (Shin et al., 2010; Gonzales, 2012). Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) byla ve standardizovaných extraktech spojena se zlepšením libida a některých androgenních ukazatelů (Steels et al., 2011). Naproti tomu u kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), tradičně propagovaného jako afrodiziakum, kvalitní přehledy proandrogenní účinek u zdravých mužů nepotvrzují a případné přínosy se omezují na subjektivně vnímanou sexuální motivaci (Neychev and Mitev, 2016; Qureshi et al., 2014). Škornice (Epimedium spp.) obsahuje ikariin, který in vitro působí jako slabý inhibitor fosfodiesterázy 5, mechanisticky tedy nejblíže standardním lékům na erektilní dysfunkci, avšak klinická data jsou metodologicky omezená (Niu et al., 2022). Mukuna pálivá (Mucuna pruriens) je bohatým zdrojem L-3,4-dihydroxyfenylalaninu (L-DOPA) a u neplodných mužů zlepšovala hormonální i spermatické ukazatele dopaminergním mechanismem, který ji odlišuje od ostatních rostlin (Shukla et al., 2009).

Pro Kratom World sepsal:
Ing. Matěj Malík, Ph.D.
Vědecký pracovník, postdoktorand
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin